Offcanvas top

Dřevo v nábytkářství

Pro výrobu nábytku se dnes využívá mnoho druhů dřev. Pokud se poohlížíte po dřevěném nábytku, vybrat si lze z široké palety dřeva tradičního i exotického, a každý druh má svá specifika - některé dřevo se hodí k výrobě dřevěného psacího stolu a jiné jako základ dřevěné podlahy.
V základu dřevo dělíme na měkké a tvrdé. Měkké dřevo je obecně levnější, protože nepotřebuje tolik času k růstu. K výrobě opravdu kvalitního nábytku z masivu se používá spíše dřevo tvrdé.

?lánek - d?evo

                Tvrdost je jednou z hlavních vlastností, které se u dřeva určují a odvíjí se od něj vlastnosti, které nese z něj vyrobený dřevěný nábytek. Posuzuje se tzv. Brinellovou metodou, která spočívá v tom, že se do dřeva tlačí kovová kulička určeného rozměru a dle výsledného otvoru se vypočítá, jak tvrdé dřevo je. V našich končinách je nejtvrdším stromem habr a na opačném konci žebříčku stojí topol. Avšak kvalita závisí i na dalších vlastnostech. Určuje se také pevnost, houževnatost nebo pružnost. Pevností vyniká dubové dřevo, ale například i jinak měkké olšové, pokud zůstává pod vodou. Dub je rovněž mezi našimi stromy nejhouževnatější, tedy vydrží při zkoušce nejsilnější náraz. Při výrobě některého nábytku, zvláště ohýbaného, je důležitější pružnost než tvrdost. Touto vlastností se vyznačuje například jasan. Je třeba zmínit také neměřitelnou, ale esteticky významnou vlastnost dřeva, a to texturu. Tvoří ji letokruhy a dřeňové paprsky. Ty se u každého stromu alespoň trochu liší. Pro svou netypickou a zvláštní texturu bývá velmi ceněno ořechové dřevo a tak patří (i díky svému přirozeně nádhernému odstínu) mezi jeden z nejatraktivnějších materiálů pro výrobu moderního nábytku. 

                Po vyvinutí dřevotřískového materiálu se mnoho lidí odvrátilo od klasického masivu - kvůli nižší ceně. V Carelli jsme rozhodně zastánci ekonomických řešení, nicméně volba dřevotřísky namísto masivu patří k jedněm z nejnešťastnějších řešení vůbec. Nižší cena znamená v tomto případě adekvátní nižší kvalitu a některé kusy nábytku z dřevotřísek představují i určitá zdravotní rizika kvůli obsahovanému lepidlu. Ve prospěch dřevotřískového nábytku nehovoří ani životnost: Na světě není způsob údržby, který by tomuto nábytku vdechl život na více, než je pár sezón. Tento typ nábytku zkrátka není vhodný k používání a nejvíce bláhové je předpokládat, že obstojí u stolů a podobně vytížených kusů nábytku. Lze říci, že dojde k jeho degradaci, i pokud byste se ho téměř ani nedotkli. Dřevotříska a podobné materiály nasávají vlhkost z okolí a jsou extrémně náchylné k oděru a opotřebení, proto nedoporučujeme její využití na kusy, u kterých si přejete, aby vydržely. 

V současnosti lze říci, že je zpět trend masivního dřevěného nábytku, a to doslova v plné síle. Řekněme, že se tak svět dostal zpět do rovnováhy; ve vzdálenější minulosti se například dřevěný jídelní stůl ani z ničeho jiného, než z masivu, nevyráběl. A mimochodem, opravdu moderními skvosty jsou dnes - znovu - nadčasové stoly z masivu, ideálně z tlustého a bytelného kusu. Pořídit si nábytek z kvalitního masivu znamená nejen dlouhodobou investici, ale i originální a neopakovatelný design jednoho konkrétního kusu dřeva.

Dalším z trendů propisujících se do odvětví nábytkářství je lokální uvědomělost a pořizování nábytku ze dřeva, které je typické pro naše geografické umístění. Naší, tedy pro střední Evropu nejrozšířenější dřevinou, využívanou i k výrobě nábytku, je smrk. Mějte ovšem na paměti, že smrk, borovice i další jehličnany se vyznačují spíše měkkým dřevem, které je náchylné k poškození. Myslete tedy na jeho důkladné ošetření. Výjimkou mezi jehličnatými stromy je tis červený. Je odolný, ale jeho kmen bývá pokroucený. Využívá se tak spíše k menším projektům, než k výrobě nábytku. Obvykle kvalitnější, ale méně dostupná jsou dřeva listnatých stromů. Jen některé listnáče jsou však vhodné pro výrobu kvalitního nábytku. Kupříkladu habr má sice velmi tvrdé dřevo, ale špatně snáší vlhkost. Namísto nábytkářství se uplatní při výrobě hudebních nástrojů. K výrobě nástrojů, ale také pro výrobu dekorací se používá i řada ovocných dřev.

?lánek - d?evo 2

Jaký je závěr? Jako nejvhodnější dřeva pro masivní nábytek se jeví dřevo bukové a dubové. Obě jsou poměrně tvrdé a jejich estetické vlastnosti jsou příjemné. Avšak i mezi těmito jsou značné rozdíly. Bukové dřevo je i přes svou tvrdost poměrně pružné. Proto se z něj často vyrábí ohýbaný nábytek, například slavné "thonetky". Po nalakování získává světle hnědou až načervenalou barvu. Nejžádanějším materiálem v nábytkářství v historii je v našich zeměpisných šířkách dub, a ne bez důvodu. Dubové dřevo vyniká svou tvrdostí a pevností, dlouho odolává vlhkosti a například dubový jídelní stůl vydrží opravdu dlouhé roky. Zároveň je však jeho opracovatelnost poměrně snadná a proto jej řezbáři milují. Jeho oblíbenost v historii dokazuje i to, že Britové podle dubového nábytku pojmenovali dokonce celé jedno období. Jako „Age of oak“ (věk dubu) se nazývá celé 16. století v Británii.

Jak je vidět, různé druhy dřeva mají velmi širokou paletu využití. V nábytkářství obliba dřeva nikdy neklesla, a to ani přes možné využití jiných moderních materiálů, jako je kov, sklo a plast. Přestože jde o tradiční surovinu už stovky let, bývá oblíbeným materiálem i u moderního designového nábytku. Spojení tradice a modernismu bývá velmi přitažlivé. Podlehnete také?