Sedačky v roli filmových rekvizit

blofeld

                Některé ikonické postavy se zjevují po většinu času právě v jednom křesle, kupříkladu jeden z prvních úhlavních nepřátel agenta s povolením zabíjet, Ernst Stavro Blofeld. Poprvé se představil ve filmu Srdečné pozdravy z Ruska, holohlavý, s jizvou přes oko, hladíc svou bílou kočku, zatímco sedí v koženém ušáku na otočné kovové noze. Tak se objevoval při konfrontaci s Jamesem Bondem v „Žiješ jenom dvakrát“, v podání Donalda Pleasence. Tohoto padoucha v celé sérii hráli ještě další čtyři herci, avšak žádný už se nestal takovou ikonou. Typické Blofeldovo vzezření bylo parodováno v mnoha dalších dílech, například v parodiích s Austinem Powersem.

                Když se mluví o kožených křeslech, nemůžeme se vyhnout ani starým gangsterským filmům. Al Pacino si ve Scarface zahrál vůdce drogového impéria Tonyho Montanu, který se čím dál více opájí mocí. S jeho egem roste i touha po až nesmyslném luxusu. Pořídí si dokonce pozlacené křeslo zdobené ornamnety, které připomíná trůn Napoleona Bonaparte. Na čalounění opěradla se rýsují zlatě vyšité inicály T.M. Tony Montana ale není jedinou legendou podsvětí, kterou si zahrál Al Pacino. Jako hlava rodiny Corleone účinkoval v trilogii Kmotr. Zde mezi italskou mafií v Americe má kožené křeslo také svůj význam      křeslo vůdce mafiánské rodiny má ve filmu roli jakéhosi symbolu úřadu. Na něm sedí sám Kmotr, když k němu lidé přicházejí pro laskavost a na důkaz respektu líbají jeho ruku.

                Nesmíme zapomenout ani na sci-fi filmy, protože, kde jinde bychom získali představu, jak by mohl vypadat nábytek budoucnosti. Paradoxně ale sedačky scén některých kultovních sci-fi bychom označili za retro. Určitě mezi ně patří bílá křesla připomínající vejce, na kterých sedí agenti K a J v komedii Muži v Černém. Asi nejslavnější sci-fi seriál všech dob Star Trek se zas většinu času odehrával v místnosti plné křesel. Mluvíme samozřejmě o můstku vesmírné lodi Enterprise, kde sedával i kapitán Kirk a jeho důstojníci v hranatých křeslech s tlačítky na každém širokém opěradle. I tato sedadla daleké budoucnosti jsou čalouněna tmavou kůží. Ani v kultovním Matrixu se neobjevuje žádný výdobytek z budoucnosti, ale snad každému z prvního dílu utkví scéna, ve které figuruje kožené křeslo s vysokým opěradlem a čalouněním, jaké mívají sedačky Chesterfield. Je řeč o momentu, kdy na tomto křesle sedí Morpheus v podání Lawrence Fishburna a nabízí Vyvolenému Neovi výběr mezi červenou a modrou pilulkou.

                Ať už jde o filmy klasické nebo nové premiéry, komedie nebo dramata, filmy americké nebo evropské, rekvizity včetně sedaček jsou důležitější, než si obvykle myslíme. U mnoha scén si můžeme říkat, že jim něco chybí a může to být právě špatným prostředím. Stejně tak jiné scény by se možná nestaly kultovními, kdyby herec při svém monologu neseděl právě v tom koženém ušáku s patinou.